Končetinové pupeny jsou založeny již v embryonálním vývoji, u člověka se rudimenty končetin vyvíjejí na konci čtvrtého týdne. Vrozené vady končetin patří mezi nejčastější poruchy a významná část těchto poruch má genetický původ. Správné pochopení molekulárních mechanizmů a signálních drah, které vedou ke správnému vývoji končetin, mohou v budoucnosti nabídnout i lepší terapeutické možnosti.
Vhodným modelovým organismem pro studium vývoje končetin je myš, u které se končetiny zakládají již během 9 dne embryonálního vývoje (9E). Pro sledování diferenciačních a regulačních procesů lze využít techniku kultivace mikromas. Mikromasové kultury představují nediferencované embryonální buňky izolované z myších končetinových pupenů. Takto izolované buňky jsou nasazeny ve vysoké koncentraci, díky níž dochází k formování trojrozměrných buněčných agregátů s produkcí molekul extracelulární matrix a umožňují tak aktivovat jejich diferenciaci. Další výhodou je relativně malé množství vstupního materiálu nezbytné pro vlastní experiment. Obecně příprava mikromasových kultur představuje vhodný model pro studium chondrogeneze a osteogeneze, zejména objasnění signálních drah v průběhu endochondrální osifikace.
Práce bude zaměřena na osvojení si některých laboratorních technik při práci s buněčnými kulturami „in vitro" a seznámení se s morfologií embryonálního vývoje myších končetin. Pozornost bude věnována zejména schopnosti přípravy mikromasových kultur z myších končetinových pupenů ve stádiu E12. Následné pozorování a charakterizace chondrogenních, případně osteogenních markerů.
Mgr. Oralová Veronika